Stará Hrada v Příhrazských skalách.

Proč se vyplatí si ráno přivstat? Protože brzy ráno bývají mlhy, které dodají snímku tajuplnou atmosféru. Příhrazské skály v Českém ráji jsou fotogenickým místem, zvlášť při východu a západu slunce. Inspirujte se v článku o fotografování ranní mlhy na Staré Hradě a užijte si rozbřesk na skalách. Zjistěte z mého fotozápisníku, kdy je pro focení mlhy ten pravý čas, jak správně exponovat a proč je důležitá sluneční clona.

Předpověď počasí hlásí na zítra slunečný den. Super! Ráno se vzbudím, vykouknu z okna, ale venku mlha. Jak to? Proberu se z prvního zklamání a dochází mi, že ji mohu využít ve svůj prospěch. Musím vylézt někam na kopec, kde je výhled do údolí. Ale kam? U nás v Českém ráji je mnoho možností. Jako první mě napadá jedno z mých oblíbených míst – Stará Hrada na červené turistické trase v Příhrazských skalách, kde jsou pozůstatky skalního hradu z 13. století. Rychle se oblékám a vyrážím, abych stihla dorazit na místo, než se mlha roztrhá.

Cestou autem míjím pasoucí se krávy.

Pasoucí se krávy v mlze.

ISO 250; clona f/8; čas 240 sec.

Zaparkuji a vyrážím do kopců. Cesta není zrovna jednoduchá, ale jako ranní rozcvička ideální. Procházím lesem a udýchaná stoupám po železných schodech.

Mlha v lese.

ISO 1000; clona f/8; čas 400 sec.

Hurá, jsem na skalách. Je 1-1,5 hodiny po východu slunce a údolí je zahaleno do mlhy. Nádhera. Rozhlížím se okolo sebe a nasávám atmosféru. Vytahuji z brašny foťák a nasazuji na objektiv sluneční clonu. Ta je důležitá, protože zabrání nežádoucím odleskům od bočních slunečních paprsků. Zvolím vyvážení bílé na Zataženo a dále nastavuji expozici v manuálním režimu – ISO 200, clona f/11 a čas mi vychází 1/250 sec. Už to začíná, mlha začíná stoupat. Fotím vysoké smrky, jejichž špičky vykukují z mlhy. Atmosféra je parádní.

Stoupající mlha mezi smrky.

ISO 200; clona f/11; čas 250 sec. 

Přecházím na druhou stranu skalního masivu. Zkrátím rychlost závěrky na 1/640 sec., protože sluníčko už hodně svítí a fotografie by byla přeexponovaná – přesvětlená. Ze Staré Hrady bývá výhled i na Ještěd a Trosky. Dnes však to štěstí kvůli mlze nemám. Nevadí, snad příště.

Ranní mlha na Staré Hradě v Příhrazích.

ISO 100; clona f/8; čas 640 sec.

Všímám si vyvráceného stromu a zachycuji jej širokoúhlým objektivem. Musím opět upravit expozici, jelikož je scéna v protisvětle. 

ISO 100, clona f/8, čas 1/1250 sec.

Mám zde ještě jednu oblíbenou vyhlídku, která je mimo turistickou trasu. Přesouvám se tedy dál, abych stihla další záběr, dokud je sluníčko nízko a vytváří ještě měkké světlo.

Stará Hrada v Příhrazských skalách.

ISO 100, clona f/8, čas 1/160 sec.

Jsem tu. Je tu krásně. Škoda, že nemohu zaznamenat ten čistý vzduch a zpívající ptáky. Mlha rychle stoupá. Upravuji expozici podle světelných podmínek – ISO 250, clona f/8, čas 1/240 sec. Vytvářím několik snímků různých kompozic. Komponuji tak, aby ve snímku nebyl zbytečný balast a chaos, což je při focení v přírodě někdy poměrně těžké. Případné rušivé elementy oříznu v počítači při úpravě fotografie.

Ranní mlha na Staré Hradě.

ISO 200, clona f/8, čas 1/250 sec.

Mlha je už moc nahoře a nemá tu správnou konzistenci. Výměním širokoúhlý objektiv za pevný s ohniskovou vzdáleností 50 mm a zaměřuji se na detaily růžově kvetoucího vřesu. Ponechávám vyvážení bílé na Zataženo, aby měl snímek teplý nádech. Upravím expozici – ISO 200, odcloním na f/1,8, aby došlo k rozmazání pozadí, ale i popředí přímo před objektivem. Expoziční čas mi vychází na 1/4000 sec. Opět komponuji tak, aby nebyly v záběru rušivé elementy jako třeba listy či klacíky. Malinko nakloním fotoaparát, aby vynikla diagonála vedle sebe kvetoucích kvítků, na které zaostřím.

Kvetoucí vřes.

ISO 200, clona f/8, čas 1/4000 sec.

Je už skoro 9 hodin a ostré světlo, které pro focení není vhodné. Pořídím poslední snímek krajiny.

Krajina příhrazských skal.

ISO 200, clona f/8, čas 1/80 sec.

Ukládám tedy fotoaparát do brašny a vracím se domů. Jak zachytit ranní mlhu v údolí na polích a lukách? Inspirujte se v článku Ranní mlhy - zachyťte tajemnou atmosféru.

Kdy vzniká mlha

Kvůli velkým rozdílům teplot ve dne a v noci bývají na jaře, v pozdním létě a na podzim často mlhy. Existuje několik typů mlhy, ale nejběžnější mlhou je radiační. Vznikne během jasné a bezvětrné noci při poklesu teploty zemského povrchu pod hodnotu rosného bodu. Protože studený vzduch je těžší než teplý, stéká po povrchu země do údolí a tam se hromadí. Po východu slunce se mlha rozplyne.

V Příhrazských skalách je spousta poutavých míst a vyhlídek. Jste-li z okolí Českého ráje, neváhejte a vstaňte z postele dříve. Ranní mlhy za to rozhodně stojí!

 

Lenka
Autor: LenkaWeb: http://www.fotocesta.cz
Fotím, bloguji, dělím se o zkušenosti. Aktuálně fotím s Fujifilm X-E2. Baví mě toulat se Českým rájem, cestovat, běhat a cvičit jógu. Zajímám se o svět fotografie, o zdravý životní styl i různé alternativní směry.

Web používá cookies. Kvůli nařízení EU vás o tom musím informovat.