Jak je možné, že jsou budovy či postavy focené proti sluníčku tak tmavé? Anebo proč jsou na obloze „přepaly“? Se sladěním světlých a tmavých míst na scéně bývá často problém. Co je to dynamický rozsah? Poznejte 5 postupů, jak fotografovat příliš kontrastní scény. Například městské uličky, skalní údolí, anebo květiny či postavy s oblohou v pozadí.
Dynamický rozsah, neboli Dynamic Range
Nejprve je třeba vědět, co je dynamický rozsah fotografované scény. Je to rozdíl mezi nejsvětlejší a nejtmavší oblastí na scéně.
Potom existuje dynamický rozsah fotoaparátu, což je rozpětí jasů a stínů, které je aparát schopen zachytit – u digitálního fotoaparátu na snímač. Uvádí se v expozičních stupních EV.
V čem je problém?
Rozsah citlivosti snímače je mnohem menší než co vidí lidské oko. Proto je pak na snímcích obloha „přepálená“ a spodní část (budova, zeleň, skály, cesta, obličej) hodně tmavá nebo úplně černá, jako silueta.
Jak se svým fotoaparátem dosáhnete většího dynamického rozsahu?
- používejte nižší hodnoty ISO – 200 nebo 400
- fotografujte do formátu RAW. Do formátu RAW je fotoaparát schopen zachytit větší dynamický rozsah.
Jak fotografovat při velkém rozdílů světla a stínu? Základních možností je 5:
1) Vyvážit expozici podle nejsvětlejších tónů – například oblohy
To uděláte tak, že namíříte fotoaparát k nebi. V momentě, kdy zaberete do hledáčku oblohu, nastavte expozici v manuálním režimu podle expozimetru, v režimu priority clony si fotoaparátem naměřenou expozici zablokujte (blokování expozice). Potom překomponujte zpět a foťte. Další možností je snímek záměrně podexponovat o -1 EV.
Počítejte s tím, že pokud nastavíte expozici podle světlých oblastí, tím budou méně osvětlené části snímku (zeleň, ulice, domy) ještě tmavší.
Musíte je proto zesvětlit. Buď:
- V počítači v programu na úpravu fotografií, kde „vytáhnete“ tmavá místa – zesvětlíte je a zároveň lokálně jemně ztmavíte zase světlá místa. Toto jde skvěle provést například v Adobe Lightroom.
Na ostrově Burano v Itálii jsou tyto krásné uličky s barevnými domky. Jelikož část scény zabírala světlá obloha a část tmavé domy s vodou, snímek jsem záměrně podexponovala o -1 EV, aby nedošlo k úplnému přeexponování oblohy. A to i za cenu toho, že budovy budou tmavší. V Lightroomu jsem potom lokálně ztmavila a zvýraznila oblohu, zároveň zesvětlila domky a „vytáhla“ stíny.
Fotografie níže je před úpravou, snímek nahoře po úpravě.
- Přímo na místě odraznou deskou. Nemáte-li odraznou desku, postačí vám kus alobalu přilepený na kartonu. U menších objektů, třeba květin, někdy postačí i bílá čtvrtka. Tuto metodu však můžete použít jen tehdy, je-li objekt, který chcete přisvětlit, blízko vás.
Tyto bílé krokusy v Podtroseckém údolí jsem se rozhodla zachytit v protisvětle, protože tak pěkně vyniknou kapky rosy. Zlatou odraznou desku jsem nasměrovala tak, aby se sluneční paprsky odrazily na bílý květ a tak jej nasvítily.
Snímek výše s odraznou deskou, foto níže bez odrazné desky.
- Přímo na místě příbleskem – například u portrétů nebo květin v protisvětle. Dosah interního blesku bývá 3–5 metrů.
Snímek bílých máků jsem záměrně podexponovala o -1,33 EV. Pro prosvětlení předních máků jsem použila interní blesk.
Proč exponovat podle světlého místa?
Protože ztmavit světlá místa jde mnohem hůře než zesvětlovat tmavá místa. Pokud je už obloha přeexponovaná – „vypálená“, neuděláte s tím nic.
2) Použijete šedý přechodový filtr
Pokud jste pokročilejší uživatel zrcadlovky, budete jej jistě znát. Šedý přechodový filtr je z jedné poloviny či třetiny šedý a z druhé poloviny čirý. Zejména letní fotografie se často potýká s výrazným rozdílem jasů ve scéně – v horní části snímku je světlá obloha a dole tmavá krajina nebo budovy.
Existuje celá řada filtrů s různou intenzitou šedého odstínu, různou strmostí přechodu anebo s podílem čiré a ztmavené plochy, například 1/3, 1/2 či 2/3.
3) HDR fotografie – pokročilejší technika skládání více expozic do sebe
Možná jste už slyšeli o technice HDR. Co to je? High Dynamic Range, neboli vysoce dynamický rozsah expozice. Stejnou scénu vyfotografujete alespoň 3× s různými nastaveními expozice – první snímek podexponujete (například -1 EV), druhý exponujete normálně (0 EV), třetí přeexponujete (například +1 EV).
Nejpřirozenějšího výsledku však dosáhnete, když vyfotografujete 6 nebo i více snímků s různou expozicí. Všechny snímky pak sloučíte v softwaru do jedné fotografie, třeba v programech Zoner Photo Studio, Photomatix nebo Adobe Photoshop.
U této techniky postupujte ale opatrně. Pokud to přeženete, výsledný efekt nebude vypadat reálně a fotografie bude vypadat jako omalovánky. Pro začátečníky je technika HDR poměrně složitá.
U zrcadlovek a bezzrcadlovek vyšší třídy najdete funkci fotografování s různými expozicemi již v menu.
4) Foťte v době, kdy nejsou tak velké rozdíly stínů a jasů
Během jasného dne je rozsah stínů a jasů mnohem větší než třeba v mlžném pošmourném dni. Kdy nejsou velké rozdíly stínů a jasů? Je to ráno, večer během zlaté hodiny a když není ostré světlo, je pod mrakem.
5) Scénu zkomponujte tak, aby na scéně rozdíl jasů nebyl
Co mám na mysli? Objekty umístěte tak, aby nebyly v protisvětle. Třeba tak, že slunce bude osvětlovat scénu z boku. U scény s oblohou prostě nebe nezakomponujete do snímku. Foťte ve stínu. Při fotografování portrétu řekněte modelce či modelu, aby si stoupl/a do stínu. Zvolte také stinné pozadí za modelem.
Snad jsem vám pomohla tuto problematiku lépe pochopit.
Přeji vydařené snímky!