Rubriky
Fototipy

Jak úspěšně pracovat s komentáři na své fotografie na sociálních sítích

Jako fotografky a fotografové jistě ukazujete své snímky rodině, přátelům nebo sdílíte na foto portálech, Facebooku či jiných sociálních sítích. Dostáváte zpětnou vazbu? Zřejmě ano. Zjistěte, jak poznat konstruktivní hodnocení i jak s komentáři pracovat a poučit se z nich. Znáte „trolling“? Čtěte více článku.

Impulsem k napsání tohoto článku bylo množství a typy komentářů na sociálních sítích a foto serverech pro sdílení fotografií, které občas pročítám. Jsou krátké, dlouhé, pozitivní či negativní. Někdy bohužel až urážejícího charakteru. Říkám si, co si z takových komentářů může začínající fotograf odnést?

Zpětná vazba a kritika od ostatních může být jedním z nejlepších způsobů, jak své snímky zlepšit a dále jako fotograf růst. Jak ale poznat správnou zpětnou vazbu?

1) Jak poznat konstruktivní nebo nekonstruktivní komentář?

Lidé většinou píší krátké komentáře, například: „To je úžasné!” nebo „To je hrůza”. Krátká, pozitivní zpětná vazba vás sice potěší, ale není užitečná pro váš budoucí růst. Vy potřebujete konkrétně vědět, co se člověku na fotografii líbí nebo nelíbí.

Pro někoho může špatně napsaný negativní komentář být frustrující a odradit ho od další tvorby.

Říkáte si: „Mám komentář ignorovat nebo ne?“ Ten, kdo píše negativní zpětnou vazbu nekonstruktivním způsobem, obvykle toho o fotografování moc neví. Pokud by věděl, byl by schopen také připsat přesně, to co je na vaší fotografii špatně.

Soustřeďte se pouze na zpětnou vazbu, která je konstruktivní a kde komentující uvádí návrh na zlepšení.

A co členové rodiny? Nechci je podceňovat, ale protože vás mají rádi, většinou vaše snímky ohodnotí kladně. Na jejich názor se nespoléhejte. Zvlášť v případě, když sami nefotografují.

Jdeme na další bod – ověřování zpětné vazby.

2) Zjistěte si, kdo vám dává zpětnou vazbu

Pokud je zpětná vazba konstruktivní, ať už pozitivní nebo negativní, měli byste ověřit, kdo ji napsal. Na druhé straně monitoru sedí stovky lidí všech věkových kategorií, různých dovedností a úrovní vzdělání. Každý může poskytnout dobrou radu, ale pro vás bude užitečnější, ta která je od zkušeného fotografa než doporučení od někoho, kdo nikdy nedržel foťák v ruce. Výjimkou mohou být malíři, kteří mají podobné oko jako fotografové.

Jestliže je to možné, pokuste se zjistit, kdo vám konkrétní zpětnou vazbu poskytl, a podívejte se na jeho portfolio. Nebojte se zeptat, zda by vám mohl ukázat svou práci. Až potom zvažte, zda je nutné na základě jeho hodnocení změnit váš styl fotografování.

3) Je komentář relevantní k vašemu stylu a žánru fotografování?

Existuje mnoho fotografických žánrů – krajina, portrét, street, makro a spousty dalších. Někdo je zastáncem fotografování na kinofilm, někdo zase na digitál. Někdo nemá rád velké úpravy ve Photoshopu a někdo zase ano. Každý fotograf má prostě svůj styl a věnuje se určitému žánru. Takže pokud fotografujete portréty a zpětnou vazbu vám dává fotograf krajiny, nebude úplně relevantní k vašemu žánru.

Opět se podívejte na práci lidí, kteří vám napsali komentář. Na základě toho, jaký je jejich žánr a styl, můžete vidět, zdali je jejich zpětná vazba pro vás přínosná.

Projděte komentáře a položte si několik otázek

Pomocí tří kroků níže byste měli být schopni rychle projít komentáře, hodnocení a odfiltrovat to, co pro vás není užitečné.

Položte si vždy tyto otázky:

1) Je zpětná vazba konstruktivní? Pokud ne, ignorujte ji. Pokud ano, přesuňte se na další krok.
2) Od koho zpětná vazba pochází? Soustřeďte se pouze na komentáře, které pocházejí od zkušených fotografů.
3) Je zpětná vazba relevantní k vašemu stylu fotografování? Jestliže ano, poučte se z ní a zapomeňte na své ego.

Dunning-Krugerův efekt

Znáte Dunning-Krugerův efekt? Věřte nebo ne, ale vědecky je doloženo, že člověk s nedostatečnými schopnostmi si o sobě myslí, že má mnohem větší schopnosti, než tomu tak ve skutečnosti je. Naopak lidé s vyššími znalostmi se často podceňují.

„Smutné je, že hlupáci jsou tak sebejistí, zatímco moudří lidé jsou vždy plní pochybností.“ Bertrand Russell.

Trolling.

Dejte si pozor na „trolling“

Slovo „troll“ pochází ze švédštiny. Zřejmě z pohádek znáte zlého trpaslíka nebo obra, žijícího v jeskyních či mořích. Ve skandinávské mytologii označují trolla za démonické stvoření.

Troll však existuje také na internetu. Najdete ho na sociálních sítích, diskuzních fórech nebo blogu. Jak trolla poznáte? Jednoduše. Je to člověk, který příspěvky na sítích úmyslně komentuje urážlivým a provokativním způsobem. Jeho záměrem je ostatní vyprovokovat k emotivní reakci nebo nějak narušit debatu.

Nekrmte trolly

Jak se s trollem vypořádat? Ignorujte ho. Nenechte se jeho komentářem rozhodit. Pokud se s ním začnete hádat, děláte přesně to, co chce. Budete-li trolla ignorovat, přestane ho to bavit a přesune se jinam. V angličtině pro vyjádření tohoto postoje existuje například výraz „Do not feed the trolls“, neboli „Nekrmte trolly“.

Nenechte se rozhodit negativním komentářem!